Dárcovství v Čechách
25.08.2009 13:50Data Ministerstva financí ČR poskytují zajímavý pohled na štědrost českých soukromých dárců. Obdobně jako je tomu v zemích s dlouhodobou tradicí filantropie, i v Čechách dávají nejvíce – relativně ke svému příjmu – lidé s nejnižšími příjmy:
- 35 % objemu darů v roce 2007 darovali lidé (soukromé osoby) s daňovým základem menším než 250 000 Kč; v roce 2007 darovali v průměru 4,1 % základu daně z příjmu a na dobročinné účely tak poskytli průměrně 6 320 Kč.
Daňoví poplatníci s nejvyššími příjmy dávají největší dary, ale relativně – k celkové výši svých příjmů – jsou štědří nejméně:
- lidé s daňovým základem větším než 600 000 Kč darovali v roce 2007 v průměru 1,8 % svého základu daně z příjmu; na dobročinné účely tak poskytli průměrně roční dar ve výši 32 306 Kč a na celkovém objemu soukromého dárcovství se podílejí ze 34 %.
Podrobná dárcovská data za rok 2007 jsou shrnuta v následující tabulce:
| Dary soukromých dárců – fyzických osob, údaje z daňových přiznání za rok 2007 * | ||||
| rok | výše základu daně z příjmu | počet poplatníků, kteří si dar uplatnili v daňovém přiznání | celková výše darů | celkový základ daně z příjmu |
| 2007 | menší než 250 000 Kč | 80 581 | 509 302 906 Kč | 12 456 670 707 Kč |
| 251 000 – 350 000 Kč | 23 931 | 206 749 952 Kč | 7 047 649 358 Kč | |
| 351 000 – 600 000 Kč | 20 793 | 254 196 716 Kč | 9 271 168 650 Kč | |
| větší než 600 000 Kč | 15 305 | 494 444 282 Kč | 27 157 639 741 Kč | |
| * Ministerstvo financí ČR | 140 610 | 1 464 693 858 Kč | 55 933 128 456 Kč | |
| rok | výše základu daně | podíl na darech celkem | průměrný dar na poplatníka a rok | dar jako % daňového základu |
| 2007 | menší než 250 000 Kč | 35 % | 6 320 Kč | 4,1 % |
| 251 000 – 350 000 Kč | 14 % | 8 639 Kč | 2,9 % | |
| 351 000 – 600 000 Kč | 17 % | 12 225 Kč | 2,7 % | |
| větší než 600 000 Kč | 34 % | 32 306 Kč | 1,8 % | |
Co mohou udělat neziskové organizace, aby k podpoře dobročinných projektů přilákaly nové dárce?
Nejspíše to, co dělají úspěšně naši kolegové v USA či Velké Británii. Žádat více lidí o podporu a následně dárcům „skládat účty“ – tedy nejenom poděkovat za obdržené dary, ale poskytovat dárcům, pokud možno několikrát za rok, zpětnou vazbu a zprávy o tom, čemu konkrétně jejich dary pomohly. Jen tak je možné budovat dlouhodobý vztah s dárci a soustavně rozšiřovat jejich okruh.
Co může udělat stát, aby podpořil další rozvoj dárcovství v Čechách?
Na jedné straně vykazuje soukromé dárcovství za posledních sedm let velmi slibné meziroční tempo růstu ve výši minimálně 10 %. Na druhé straně si dary ve svém daňovém přiznání uplatňuje pouze 140 tisíc daňových poplatníků (údaj z roku 2007). Potenciál pro růst počtu dárců a celkového objemu poskytnutých darů, je tedy obrovský.
Pokud stát stojí o to, abychom převzali větší odpovědnost za zdejší kvalitu života a více se podíleli svými soukromými penězi na financování obecně prospěšných projektů neziskových organizací, ale i divadel, škol či muzeí, měl by vážně uvažovat o zvýšení daňové motivace pro soukromé dárcovství. Odměnou mu může být menší tlak na veřejné rozpočty, a to již v horizontu několika let.
Jestliže dnes 140 000 daňových poplatníků daruje na obecně prospěšné účely téměř 1,5 miliardy Kč (při daňové sazbě 15 % a možnosti snížit si základ daně o hodnotu poskytnutých darů, je náklad státu zhruba 225 milionů Kč), jedná se fakticky o chytrou „investici“ 225 milionů Kč z veřejných rozpočtů. Ta totiž k financování dobročinných projektů přivádí každoročně soukromé dárce / „investory“, kteří do nejrůznějších oblastí veřejného života „investují“ dobrovolně další jednu a čtvrt miliardy korun.
Při zdvojnásobení daňové motivace není nereálné očekávat nárůst objemu dárcovství o další desítky procent, a to zejména u daňových poplatníků ve vyšších daňových pásmech.
Chce-li stát v nadcházející nelehké době rozpočtových škrtů obstát a přivést ke spolufinancování dobročinných projektů více soukromých dárců, měl by co nejdříve navýšit daňovou motivaci při poskytnutí soukromých darů.
Jiří Bárta
autor je ředitel Nadace VIA
———
Zpět